Hmatatelný čas

Píše se rok 1978. V Palermu dojde k únosu a následné vraždě politika Alda Mora Rudými brigádami. Tak jako v případě Frakce Rudé armády v Německu, italský národ sedí v šoku u televize. Autor v díle propojuje kolektivní zkušenost milionů Italů, kteří tragickou událost sledují se stejným zaujetím jako bezduché televizní seriály a estrády, s prožitky hlavních hrdinů – těmi jsou tři jedenáctiletí kluci, kteří se rozhodnou vytvořit malou teroristickou buňku a výchovně „působit“ na své spolužáky, učitele, spoluobčany. Jejich zpočátku nevinné akce, spíše provokativního nebo vandalského charakteru, přerostou v hru s ohněm. Ovlivněni únosem politika unesou třídního outsidera – jeho věznění se jim vymkne z rukou a chlapec „omylem“ umírá. Vypravěč svým dětsky dospělým jazykem přesvědčivě vyjadřuje bolesti i radosti období, kdy přestáváme být dětmi, ale do dospělosti je ještě daleko. Období, kdy poznáváme zlo a dokážeme se k němu přiblížit se zvídavou naivitou, která může navenek působit jako krutost.