Na kraji Moravy

Hluboko zahleděn do svého rodného kraje přivádí nás Vojtěch Rozner tentokráte do onoho takřka zapomenutého koutu Moravy při slovanském pomezí a kreslí rozměrný a živý obraz vesnice. Jeho paleta nezná ani nadsázky, ani falše, ani příkras. Prostě, ale o to životněji zpodobuje nejen osoby této pozoruhodné fresky moravského východu, nýbrž ladí do stejného tónu i celé pozadí chudých a neústupných hor, věnčených korunou lesů, odolnosti a bídy.
Tvrdý je život na horách, kde pole rodí kamení místo chleba a kam jen zřídka kdy zavítá veselý smích, doprovázený štěstím. Ale dědina si zvykla na svou skromnost, zachovává pokojný klid a řád. Až tu náhle dolehnou na Podubí větší stíny zvenčí, ztráta práce, nezaměstnanost, a konečně lenošné příživnictví v podobě tuláka Mítka, který se však marně pokouší rozvrátit soulad a soudržnost dědiny, vítězící v boji se zlem pokornou obětí ševce Hlavinky.