Není

Kniha literárních reportáží a fejetonů na téma pomíjení vypráví o dramatickém životě české básnířky Violy Fischerové; o neblahém osudu majitelky slavné pražské vily Miladě Müllerové; o stárnoucím autorově otci, který přijíždí opakovaně do Prahy, aby ji naposledy viděl; o polských spisovatelkách-dvojčatech, která předstírala, že nejsou Židovkami; o důchodci, který kvůli konci světa prodal svůj majetek; o albánském malíři, jehož obrazy neměly za komunismu ten správný druh optimismu; o polském sochaři-perfomerovi, jehož díla mizí z veřejného prostoru, protože provokují; o ženě, která umlátila dítě, ale nadále zůstala učitelkou, a mnoha dalších. Tématem těchto příběhů jsou nejen různé druhy ztrát, které autor shrnuje pod pojem "není", ale také to, co zůstává a s čím se musíme potýkat - smutek, nostalgie, skryté touhy. Autor chápe "není" pokaždé jinak, snaží se nás přimět k zamyšlení nad tím, co "není" v našem vlastním životě, a nutí nás přemýšlet o významu vzpomínek. Přes své vážné ladění je to kniha o pocitu bezpečí a přátelství, o snech a rituálech. "Ale především je to kniha o lásce," říká sám autor. Podle hlasování polských čtenářů se jedná o nejlepší reportáže desetiletí a nejlepší publikaci roku 2018. Kniha Není byla nominována do finále Ceny Ryszarda Kapuścińského i na literární cenu Nike.