Protokoly sionských mudrců, pravda nebo podvrh?

Protokoly siónských mudrců jsou nepochybně podstatnou součástí tzv. spiklenecké teorie dějin. Jsou jedním z článků dlouhého řetězu lidského podezírání, obviňování a obav. Ve známé knize Umberta Eca "Foucaltovo kyvadlo", věnované tajným společnostem i spiknutím, které osnují, čteme, že není nic snazšího než seznámit se s Protokoly siónských mudrců - stále se totiž někde objevují nová vydání. Skutečně, od chvíle prvního vydání roku 1903 vycházely Protokoly mnohokrát a jejich celkový náklad dosáhl několika, snad víc než deseti milionů výtisků. Vycházely (a nadále vycházejí) v různých jazycích - polsky i česky, rusky i slovensky, francouzsky i srbsky, ba i v arabštině a japonštině. pokaždé s úvodem či doslovem zdůrazňujícím pravost tohoto dokumentu. Výjimkou jsou dvě vydání, která se objevila téměř současně roku 1992. Jednou z nich je právě i kniha Janusze Tazbira, která se snaží čtenáře přesvědčit, že se v případě Protokolů setkáváme se zřejmým falzifikátem. Není to úloha vůbec snadná, uvědomíme-li si, kolik lidí má sklon pohlížet na minulost prizmatem spiklenecké teorie dějin. A Protokoly jsou klasickým příkladem právě takového pohledu na historii.